Jdi na obsah Jdi na menu
 


Macbeth - scénář dramatu

5. 12. 2009

Macbeth - drama

 

Œ

Vypravěč: Na skotských loukách se odehrála velká bitva skotských vojsk krále Duncana a vojáky nespokojených skotských pánů. Povstalce podpořil norský král se svými muži. Duncanův nejstatečnější generál, Macbeth, však nakonec nepřítele porazil a když se král dověděl, že jedním z povstaleckých pánů byl i thén z Cawdoru, který byl zajat, přikázal ho popravit jako zrádce. Zároveň král odměnil Macbethovu odvahu tím, že mu udělil titul thén z Cawdoru a poslal jednoho svého spolehlivého vojáka, aby mu tuto zprávu vyřídil.

 

(vypravěč odejde)

 



(a na scéně se objeví tři čarodějnice) (na scéně nic, v pozadí větve či křoví)

 

(čarodějnice si povídají o tom, jak oblouznily další lidské duše a jaké udělaly špatné skutky)

 

První čarodějnice (Bambus): bum, bum, buben, kdo to tluče? Macbeth jde nám do náruče!

 

(vystoupí Macbeth a Banquo)

 

Macbeth: Takový hnus a krása v jednom dni!

Banquo: Jak daleko je do Forresu? Kdo jsou ty vychrtlé a divé přízraky, co vypadají téměř mimozemsky, ač stojí na zemi? -

Jste živé? Může vás člověk oslovit? Co říkám, víte, když všechny najednou si dáváte svrasklý prst na vyzáblé rty.

Jste ženy, jak se zdá, ale vaše vousy to zas popírají.

Macbeth: Co jste zač? Tak mluvte!

První čarodějnice (Bambus): Buď zdráv, Macbethe, théne z Glamisu!

Druhá čarodějnice (Sršáň): Buď zdráv, Macbethe, théne z Cawdoru!

Třetí čarodějnice (Churchill): Buď zdráv, Macbethe, brzo budeš král!

 

(Macbeth s Banquem se diví a několika větami naznačují pochybnosti o pravdivosti)

(na Banqua)

První čarodějnice: Menší než Macbeth jsi a přece větší!

Druhá čarodějnice: Míň štěstí máš a přece mnohem víc!

Třetí čarodějnice: Nebudeš král, a přece krále zplodíš. Macbethe, Banquo, buďte oba zdrávi!

 

(čarodějnice zmizí)

 

Banquo: Země má bubliny stejně jako voda. Tyhle k nim patří, kam se vytratily?

Macbeth: Co zdálo se být tělem, rozpustilo se do vzduchu jak dech, že nezůstaly!

Z tvých dětí budou králové!

Banquo: Z vás král.

 

(na "koni" přijede voják se zprávou pro Macbetha, předstoupí a vytáhne zprávu a čte nahlas)

 

Voják Bambus:  Na vědomost se dává... dva pytle brambor, čtyři tucty vajec, cibule... Promiňte, špatný vzkaz.

Na vědomost se dává, že generál Macbeth, thén z Glamisu, byl jmenován králem Duncanem thénem z Cawdoru, neboť ten zradil jeho veličenstvo a proti jeho vojskům meč tasil.

 

Macbeth: Děkuji, můžeš jít, vojáku.

 

(Voják Bambus odjede na "koni" pryč)

 

Macbeth: Slyšel jsi to, příteli? Věštba, že se stanu thénem z Cawdoru, se vyplnila. Ty čarodějnice škaredé snad měly pravdu. Snad i druhá věštba, že se stanu králem, se vyplní?

Banquo: Toť nevím. Jistě jsi velice potěšen, že se ti tak vzácného titulu dostalo. Blahopřeji ti, Macbethe! Možná pravdu čarodějnice měly, však nemoudré je věřit těm přízrakům! Natož na jejich slova dát.

Už je čas, vyražmě než bysme se opozdili!

 

(Macbeth s Banquem odejdou)

 

Ž

(odendat ze scény větve a křoví, položit trůn)

Vypravěč: Macbeth, thén z Cawdoru, přijíždí na hrad krále Duncana, neboť si jeho návštěvu jeho veličenstvo přálo.

 

(vypravěč odejde, na scéně sedí král na trůně, když vstoupí Macbeth, voják Sršáň ho uvede a hlídá u vchodu)

Voják Sršáň: Vaše veličenstvo, králi Duncane, přichází generál Macbeth, thén z Cawdoru.

Macbeth: Dobrý den, vaše veličenstvo, králi Duncane.

 

(Macbeth se hluboce ukloní před králem, král povstane)

 

Duncan: Vítej na mém hradě. Byla ti již doručena zpráva, že jsem tě nechal jmenovati thénem z Cawdoru, neboť tvé skutky v bojích za spravedlnost si odměnu zaslouží.

Macbeth: Děkuji, králi Duncane. Je to pro mne veliká čest. Hrdě a s věrností k vám tento titul budu nositi.

Duncan: Dnes jsem svého syna Malcolma dědicem trůnu jmenoval. Dále rozhodl jsem se tvé sídlo v Invernessu navštíviti a na cestu brzy vyrazím. Tím tebe i tvou rodinu poctím.

Macbeth: To bude pro mne i mou rodinu nesmírná čest. S velikou radostí tě králi v mém sídle přivítám. Děkuji.

 

(král Duncan pokyne rukou, že může Macbeth odejít, voják Sršáň otevře dveře, ukloní se a Macbeth odejde)

(voják Sršáň otevře a ukloní se králi, který dveřmi odejde a voják s ním)

 



(odnést trůn, přiložit stůl a židle) (přijde vypravěč)

Vypravěč: Zatímco se král Duncan na cestu k Macbethovi připravoval, Macbeth své ženě zprávu poslal a sám rychle na cestu vyrazil, aby dorazil domů dříve než král.

 

(odejde vypravěč, přijde na scénu Lady Macbeth a za chvíli vejde voják Bambus)

 

Voják Bambus: Dobrý den, Lady Macbeth. Váš manžel vám dopis píše z králova hradu.

 

(voják podává Lady Macbeth dopis a s úkloněním odchází)

 

 

 

Lady Macbeth: (čte dopis nahlas) Drahá Lady....hmm ... no doopravdy, věštba čarodějnic se splnila a stal se thénem z Cawdoru, jak potěšující. ...  Tedy král nás přijíždí navštívit, jaká pocta! A také skvělá příležitost, jak se ho zbavit. Potom by se stal Macbeth určitě králem, ano, to by mělo vyjít. Ale jak ho zabít?

 

(Lady Macbeth vezme dýku a začne ji brousit uvažuje nahlas o způsobu vraždy a o tom, jak se stane královnou a její manžel králem)

(vběhne uřízený Macbeth až před Lady Macbeth)

 

Macbeth: Lady! Král tu brzy bude. Musíme vše připravit a s poctami ho uvítat! Dopis četla jsi?

Lady Macbeth: Jistě, drahý. Už jsem ovšem vše zařídila. Zítra bude hostina. Hosté jsou pozvaní a hostina připravená. Pokrmy královské a vzácné už se začínají připravovat v kuchyni.

(ztiší hlas)

Macbethe, jestli věštba jest pravdivá. Nemáš jinou možnost, krále musíš zabít. Už jsem vše zařídila, jen život mu zkrátit musíš ty.

Macbeth: Ne, to nemohu. Přec je to král. Dobrotivý král Duncan, který mě thénem z Cawdoru jmenoval a poctami mě vítal!

Lady Macbeth: (rozčileně a odhodlaně křičíc) Nemůžeš před osudem utéci! Ty se králem staneš a ne jiný. Udělej to jinak nejsi muž!

Macbeth: Dobře tedy, zabiju krále. Zavraždím krále Duncana, snad nestihne pak kletba moji duši!

 

(odejde Macbeth s Lady Macbeth, přijde vypravěč)

 

Vypravěč: Macbeth rychle se ustrojiti šel a Lady svůj plán mu celý vysvětlila, že uspávadlem ve víně stráže v noci odrovná a Macbeth pak už jen spícího krále k smrti dýkou ubodá. Brzy přijel král Duncan.

 

?

(předstoupí Macbeth s Lady Macbeth a po chvíli vejde voják Sršáň a Bambus)

 

Voják Sršáň: Macbehte, théne z Cawdoru, Lady Macbeth. Přichází král Duncan.

 

(vejde král a všichni se ukloní)

 

Macbeth: Vítejte, králi Duncane! Je nám velikou ctí hostit vaše veličenstvo v našem sídle v Interessu. Považuj to tu jako za své, vše je ti k přání.

Duncan: Děkuji, Macbethe, rád tu po několik dnů zůstanu.

Macbeth: Zítra na vaši počest, králi, uspořádáme velkou hostinu ve společenské síni. Bude nám potěšením nabídnouti naše nejlepší jídla a víno.

Duncan: (pokyne jako poděkování) Nyní bych se ovšem odebral do pokoje, neboť jsem se cestou dosti unavil.

 

(Macbeth uvede krále stranou pryč do jeho pokoje, před jeho dveřmi stojí vojáci Bambus a Sršáň a hlídají)

 

(vojáci stále hlídají u králova pokoje, přichází Lady Macbeth s číší vína)

 

 

Lady Macbeth: Ach, to musí být poctou, samotnému králi hlídat klidné spaní. A kdypak vy se vojáci vyspíte? Přitom toliko tvrdé práce právě vy na bedrech nesete. (podá vojákům číši)

Pijte, vojáci. Pijte dobré víno na vaše zdraví!

 

(vojáci se každý trochu napijí, potom se na sebe podívají a najednou oba spadnou na zem v tvrdém spánku, můžou chrápat)

(vejde Macbeth s dýkou)

 

Lady Macbeth: Teď jdi a vykonej to, co musíš!

Macbeth: Ano, Lady. Musím. Dokážu to! (dodává si odvahu)

 

(Macbeth vejde do králova pokoje, ozve se výkřik a Macbeth po chvíli vyjde se zkrvavenou dýkou a rukama rozklepaný a zničený)

 

Macbeth: Co jsem to udělal? Dobrotivého krále svýma rukama jsem zavraždil! Prokletý nadosmrti budu a klidného spánku již nikdy se mi nedostane! Kriste pane!

Lady Macbeth: Vzchop se, jsi muž! Teď už králem ty se staneš! Jdi, jdi do svého pokoje a tam se umyj a převlékni.

 

(Lady Macbeth vezme dýku a položí ji do ruky vojákovi na zemi, pak odejde)

 

(přijde vypravěč)(přinese se trůn)

 

Vypravěč: Ráno jeden z hostů stráže našel a v pokoji ubodaného krále spatřil. Křikem celé sídlo probudil a běžel všechny zavolat. Přiběhl i Macbeth a rozezlil se nepříčetně, ač věděl, že jsou vojáci v nevině, meč tasil a oba zabil. Všem potom omlouval svůj čin, neboť to oni vraždu spáchali a on hněvem nedokázal svůj meč zadržet proti nim. Prý stráže se opili a potom krále šli ubodat. Všichni tomu uvěřili, jenom jeho přítel Banquo měl pochybnosti.

 

Synové krále Malcolm a Donalbain dostanou strach, že by mohli být v ohrožení také a raději uprchnou do vzdáleného sídla. To vyvolá podezření, že i oni jsou ve vraždě svého otce, krále Duncana zapleteni.

 

Macbethovi lidé a šlechtici uvěří a tedy zvolí ho novým králem Skotska. Jediné, co nyní jeho trůn ohrožuje, je jeho přítel Banquo, proto najme dva vrahy na jeho vraždu.

 

(odejde vypravěč, vejde Macbeth s korunou a usedne na trůn, po chvíli vejdou dva vrazi)

 

Macbeth: Vítejte! Jistě víte, proč tu jste. Jeden můj i váš nepřítel, který nepřátelům donáší a vás na oprátku posílá, pojede zítra ráno lesem tu v okolí. Víte, co od vás očekávám?

Vrah Sršáň: Jistě, králi Macbethe, podřezat mu hrdlo patří.

Macbeth: Nezapomínejte však, že já vás nenajmul a nikdo se nesmí toto dozvědět. Čeká vás velká odměna a bohatství, když provedete čin správně. Ten člověk se jmenuje Banquo.

Vrah Bambus: Neboj se, králi, my nemáme co ztratit, jenom hlavu a o tu už nám moc nejde. Provedeme čin dobře a budeš spokojený.

 

(vrazi odejdou a s nimi Macbeth)

(přijde vypravěč)

 

Vypravěč: Král vrahům léčku vysvětlil a les i místo jim ukázal, kde mají ráno Banqua zabít, když na královu hostinu pojede. Na hostinu totiž král Macbeth pozval všechny šlechtice a přátele a věděl, že Banquo právě tou cestou pojede.

(na scéně větve a křoví, odnést židle, trůn, stoly)

(vrazi se schovají a když půjde Banquo, zezadu ho probodají a jeho tělo odtáhnou pryč)

(přijde vypravěč)

 

Vypravěč: Tak vrazi přítele Macbethova na jeho rozkaz zavraždili. Odměnu si potom u krále vyzvedli a více se už nikdy tady neukázali.

 

Macbeth ten večer hostinu pořádal a tvářil se, že o ničem neví.

 

(připraví se trůn v čele, dva stoly a židle a lavice kolem, dobrovolníci můžou hrát šlechtice, na stůl nějakou mísu a pár talířů)

(odejde vypravěč)

(vejde Macbeth a šlechtici, Lady Macbeth a usednou ke stolu a začnou holdovat jídlu)

 

Macbeth: Jezte a pijte co hrdlo ráčí! Jen škoda a ke smůle jeho, že Banquo dnes nepřišel. Snad nějaké záležitosti musel zařizovati!

Šlechtic Sršáň: Ano, že mu hanba není. Kde že Banquo vězí? To mu neodpustíme!

Šlechtic Bambus: Přesně tak, stydět by se Banquo měl, že dnes nepřišel.

 

(všichni jsou v dobré náladě a holdují, Macbeth vytřeští oči na prázdné místo u stolu jako by viděl duch Banqua, který by vešel a usedl tam)

 

Macbeth: Banquo! Co tu pohledáváš, vždyť s rudými lekníny bys měl spát! V lese ležet!

Všichni ostatní: Cože? ... Banquo tu přeci není. ... Necítíš se zle, králi?

Lady Macbeth: To nic, králi se jenom trochu nevolno udělalo, hned zase bude v pořádku.

Macbeth: Není mi nevolno, vy ho nevidíte?! (ukazuje na prázdné místo) Však támhle Banquo sedí! Co tu dělá?? Jdi pryč z mého domu!

Lady Macbeth: Prosím nezlobte se, králi se udělalo opravdu zle. Hostina se tímto končí a zítra bude zase pokračovati. Dobrou noc!

 

(všichni začnou vstávat a odejdou šuškaje si mezi sebou jak se choval král podivně)

 

(odejde Lady Macbeth odvádějíc Macbetha)

 

(přijde vypravěč)

 

Vypravěč: Macbeth se po této vidině zabitého přítele Banqou rozhne zajít znovu na vřesoviště za čarodějnicemi. Najde je a ony mu předpoví, že si má na Macduffa, přítele synů krále Duncana, dát pozor. Ale že nikdo z ženy zrozený mu nemůže ublížit. Potom ještě čarodějnice dodají, že Macbeth nebude poražen, dokud birnamský les nezteče dunsinanský hrad. Ovšem čarodějnice předpoví, že se stejně dědicové Banquovi stanou králi.

Macbeth se moc nevyděsí, neboť birnanmský les se přece nemůže hýbat, aby se mohl přesunout do dunsinanského hradu. Myslí si, že bude žit až do přirozené smrti a kralovat Skotsku, nicméně se bojí, že po smrti své o trůn jeho rod přijde. Lady Macbeth zešílí při vzpomínání na vraždu krále a více s ní už není řeči.

 

Brzy uprchl Macduff a obrátil se proti králi se svým bratrem. Král Macbeth se pomstí na jeho rodině.

 

(odejde vypravěč)

 

(přijde král Macbeth a usedne na trůn, pak přijde voják a hlásí)

 

Voják Sršáň: Vaše veličenstvo, králi Macbethe. Váš rozkaz byl vykonán.

Macbeth: Tedy Macduff se náhodou ve svém hradě neukrýval?

Voják Sršáň: Ne, králi Macbethe, neukrýval.

Macbeth: A ženu i děti jste do jednoho nechali popravit?

Voják Sršáň: Ano, králi Macbethe. Všechny.

Macbeth: Skvěle. Děkuji, můžeš jít.

 

(odejde voják Sršáň)

 

(přijde vypravěč)

 

Vypravěč: Macduff se za tento hrůzný čin rozhodl sám Macbetha zabít. Sám se s ním utkat a srazit mu hlavu. Ten ovšem tušil blížící se bitvu a proto nechal posílit obranu kolem dunsinanského hradu. Většina vojáků se ovšem připojí k druhů straně, k vojskům Macduffa, kteří se sešli v birnamském lese a každý z nich se větvemi zamaskoval.

Macbeth, král Skotska, se připravuje na bitvu, když přijde posel a hlásí, že se birnamský les pohnul. Malcolm, syn Duncana a Macduff zahájili útok. Dobyjí hrad a posel hlásí králi Macbethovi poslední zprávy, brzy vtrhne do síně Macduff, který se narodil císařským řezem. Ten nebyl ženou počat.

 

(odejde vypravěč)

(přijde Macbeth a zmateně a bezradně chodí po síni, vběhne posel)

 

Voják Bambus: Můj králi, naše obrana byla prolomena. Nemáme již naději bitvu vyhrát. A vaše žena, Lady Macbeth, právě ji našli v její komnatě. Spáchala sebevraždy, vzala si život ještě před bitvou.

 

(vtrhne Macduff a zabije vojáka u dveří, jde zabít Macbetha, který se k němu otáčí zády)

 

Macduff: Stůj pse a otoč se!

Macbeth: Jedině tebe raději nepotkat! Vrať se, mám duši již dost obtíženou krví tvých příbuzných.

Macduff: Já nemám slov. Můj hlas je teď v mém meči, krvavý vrahoune! Škoda slov!

 

(oba tasí meč a bojují)

(Macduff zabije v boji Macbetha)

(přijde Malcolm a vojáci)

 

Macduff: Buď zdráv, náš králi, neboť králem jsi.

Hleď, mrtvola tyrana. Jsme svobodní.

Sám výkvět království tě obklopuje a každý zde ti v duchu skládá hold.

Svůj hlas k nim přidávám a nahlas volám: Ať žije skotský král, Malcolm!

Všichni: Ať žije král!

Malcolm: My v krátkém čase s jedním každým z vás chcem zúčtovat svůj dluh a vaši přízeň.

Thénové, příbuzní, ať hrabata jsou z vás a povolejte z ciziny přátele, co prchli před léčkami tyranie.

Každému zvlášť, všem poděkovat chcem až ve Sconu v den korunovace.

 

(fanfáry, odejdou)

 

 

Vypravěč: Tak je ve Skotsku konečně mír. Malcolm, syn Duncana, je korunován novým králem a Macbeth svoje provinění svou krví zaplatil.