Balada o natrhlých srnkách
Ráno se otevřou jeho oči voteklý
kopne jen pod postel všechny srnky natrhlý
tělo jeho krvavý a od sousedů nářky zní
nejde mu do hlavy, kdo je ta srnka, co tu spí
ta srnka co tu u něj spí... je mrtvá.
Jen drsná nálada zůstane tu, on jde dál
a tak mu připadá, že se do ní udělal
ještě se otočí a své pomůcky spočítá
vidí jí na očích, že letí asi někam tam
že letí asi někam tam.
R:
Kde to všechno začíná a každá srnka nevinná,
právo první noci tetour využil
možná nezbylo jí nic, prdel natrhnutá víc
a jak má kůžičku od krve, vždyť je to poprvé.